Citlivá grafikova duše

Dnes jsem se velice chápavě až smutně usmála nad úvodem k článku
"21 vět, které nikdy neříkejte žádnému grafikovi" na známém blogu ČILICHILI od Sandry NaKnopp
(koho zajímá tak zde: http://cilichili.cz/blog/21-vet-ktere-nikdy-nerikejte-zadnemu-grafikovi/)

Byla to krásná úvodní věta: "Kreativní duše, zvlášť takoví grafici, mají křehké nátury. Stačí jedna neopatrná větička, a hned se rozsypou na pixely." A autorka má svatou pravdu! Jsme opravdu citlivé duše, dělá se nám špatně na lodích, nemáme rádi výšky a nebo naopak výtahy a stísněné prostory. Většina z nás má v mírném stádiu nějakou psychopatologickou poruchu a nebo potřeby být v něčem jiní, někdy až extrémně. Často jsme introverti s velkou touhou, aby nám konečně někdo rozuměl a naslouchal. Ač se to nezdá a jsme pro okolí často "jen" trhlí, divní a nebo hipsteři, tak i  my máme duši a i málo stačí k tomu aby se naše křehká duše sesypala jako domeček z karet... nebo na malé pixely jak píše Sandra. Často slovo vypušťené z pusy bez rozmyslu, způsobí dlouhou noc plnou slz a pochybností o smyslu vlastní existence... 

Tak na nás prosím buďte trochu hodnější, neničte nám naše vzdušné zámky a nenuťte stát nohama na zemi v té ošklivé realitě ;-)

Každá duše výtvarníka pochopí...


No... logicky se mi postesklo po dobách kdy jsem byla "opravdu" grafičkou, myslím tím, že jsem byla zaměstnaná jako grafik a né jako markeťák. A zároveň jsem si zavzpomínala, čím vším mě dokázali klienti dohánět k šílenství (a že postupem času a pozdějších večerních hodin, opravdu stačilo málo). Bohužel jsem se přistihla, jak dnes co by v roli zadavatele, trápím grafiky podobně. Především větou:  "To už je opravdu poslední úprava". Bohužel musím tvořit i tak nezáživné tiskoviny jako ceník příslušenství k elektronářadí a neovlivním změny cen atd...

Tímto se tedy všem grafikům, kteří byli nuceni se mnou a firmou kde pracuji spolupracovat, upřímně omlouvám.

Hlavně Vám, milí grafici, závidím a přiznávám: "stýská se mi". Doufám, že zase jednou budeme na jedné lodi ♥